Vyčisti své tělo! Poděkuje ti.

JAK IMUNITA FUNGUJE?

Pokud se zaměříme na jiné projevy imunitních reakcí, než je obvyklý boj s infekcí, tak zjistíme, že máme imunitu aktivní v neskutečném množství životních situací. Například při dělení, a tudíž množení buněk, což je nesmírně složitý proces, občas vzniknou chyby a dceřiná buňka není kvalitní. Nemohla by plnit svoji funkci, a tak ji imunitní systém zlikviduje. Nebo může dojít (velmi často působením volných radikálů) k poškození genetické informace. Buňka má jisté mechanismy, jak ji opravit, ale někdy to nestačí. Nepříjemné je, pokud se tato změna týká citlivosti k regulaci množení. Taková buňka má pak potenciál stát se nekontrolovatelně se množící rakovinnou buňkou. Selžou-li uvedené obranné systémy, může vzniknout nádorové bujení. Nesmíme také zapomenout na schopnost imunitního aparátu rozlišovat mezi vlastním a cizorodým materiálem, na jeho roztřiďovací funkci. Musí vždy spolehlivě rozlišit, co je jeho tělu vlastní a co je cizorodé. Cizorodé označí a specializované bílé krvinky to zlikvidují.

BÍLÉ KRVINKY

Bílých krvinek máme celou řadu typů a druhů, není jednoduché se v nich vyznat. Ponechme to proto raději odborníkům a podívejme se na jejich funkci. Některé jsou schopny opustit kapiláru a doslova zhltnout bacila nebo virus. Pak máme zabijácké krvinky, které velmi rychle zlikvidují cizorodý materiál jakéhokoli druhu – pokud jej ovšem poznají. A to zajišťují protilátky, jež produkuje další typ bílých krvinek. Tak vidíte. Opravdu to není jednoduché... Nicméně lze zobecnit, že rychlost, přesnost a účinnost imunitních reakcí jsou vysloveně závislé na bílých krvinkách.

CO ŽIVOT DÁVÁ – A BERE...

To, že je náš životní styl poněkud zběsilý, je známá věc. Někde jsem před časem četla zajímavou informaci, že před 200 lety měli lidé za rok tolik informací, jako máme my v jedněch nedělních novinách! Pro vývoj lidstva je 200 let minimální čas. Nemůžeme se proto divit, že se tak často setkáváme s vyčerpáním, náchylností k sezonním nemocem, panickými atakami, a dokonce i vážnými nemocemi. Samozřejmě nejde pouze o tzv. informační smog. Jsme zatíženi tolika nepřirozenými věcmi! Například jde o chemickou zátěž – v potravinách, vodě, lécích, o elektromagnetický smog, nepřirozený pohyb nebo spíše nepohyb... To všechno by naše imunita chtěla řešit. A tak pracuje na tisíc procent, snaží se likvidovat zárodky nemocí, zvládat chemické škodliviny, likvidovat buňky pozměněné různými druhy záření, zvládat následky poruch trávení při stresu, má toho často opravdu dost. A pak dochází k chybám. Ta nejotravnější je, že imunita začne i běžné věci považovat za škodlivé jen proto, že se nějaké škodlivině podobají – a vzniká alergie. Nejzávažnější chyba spočívá v tom, že nepozná poškozené buňky a ty se začnou nekontrolovatelně dělit – vzniká rakovina.